Dětství prožil proháněním se křivolakými uličkami Pekingu, mládí prý především psaním a četbou básní, několik let strávil v Tibetu. Romány začal psát až ve zralém věku, publikoval nejprve na internetu, až s čtenářským úspěchem následovala knižní vydání. Každý jeho obsáhlý román je zcela jiný, říká se ale, že v těch z Pekingu je vždy kus Tibetu a naopak.

Žádné jiné spisovatelce její generace nevycházejí v překladech soustavně téměř všechny romány, které napíše a vydá. Žádná jiná autorka neumí anglicky, nejezdí tolik po světě a není přítomna v zahraničních médiích. Románem Holky ze severu, v němž hojně vychází z osobních zkušeností, se tato self-made žena mnoha talentů prosadila.

Spisovatelka a překladatelka Jang Ťiang zažila téměř celé dvacáté století. Svým postojem i dílem zosobňuje literátský ideál, včetně pověstné dlouhověkosti. Psala velmi úspěšné hry plné jemné ironie a moudrého humoru, její esejistické dílo je vysoce ceněno a její překlad Cervantesova Dona Quichota je dodnes považován za nejlepší.

Otec moderní čínské literatury, k němuž se spisovatelé dalších generací dodnes odkazují nebo nějakým způsobem vztahují, se stal již za svého života legendou. Nejznámější je jeho literární topoi čínské kultury pojídající vlastní děti. O žádném jiném spisovateli nebylo napsáno tolik prací a žádnému nebyl postaven pomník na tak vysokém piedestalu jako právě Lu Sünovi.