Čína v deseti slovech

Jü Chua

Naše cena

339 Kč

Běžná cena

Dostupnost na žádost

„Bolesti Číny jsou i mými bolestmi,“ říká v předmluvě ke knize Čína v deseti slovech spisovatel Jü Chua. Ze svých pestrých životních zkušeností vybral deset slov, které podle něj charakterizují současnou Čínu, a na jejich základě nám vypráví, co to dnešní Čína vlastně je a jaké to je tam žít. 

Letos v dubnu oslavil čínský spisovatel Jü Chua šedesáté narozeniny. Oněch šedesát let byla v Číně bouřlivá doba, během níž se s jeho zemí událo několik zásadních změn, zažila vypjaté chvíle a velké zvraty. Čína, do které se narodil a kterou znal z dětství, zmizela téměř jako mávnutím kouzelného proutku. Dnes žije v zemi, která se jí navenek příliš nepodobá, přesto je to stále jedna a tatáž země.

Jü Chua se narodil 3. dubna 1960 do rodiny lékaře a zdravotní sestry. Dětství strávil v nemocničním prostředí maloměsta zvaném Chaj-jen v jihovýchodní Číně. V roce 1966, když začal chodit do 1. třídy, propukla v Číně Velká proletářská kulturní revoluce a v roce 1976, kdy povinnou školní docházku zakončil, zemřel Mao Ce-tung a revolučním aktivitám byl konec. Mladý Jü Chua vkročil do dospělého života s minimálním formálním vzděláním, zato náležitě vybaven revolučními citáty. Začal pracovat jako pouliční zubař a pět let poté se dostal k vysněnému zaměstnání v městském kulturním středisku. Tehdy také začal psát. To už byla 80. léta a Teng Siao-pching odstartoval politiku hospodářských reforem a otevřených dveří. Podobně jako se dosud dělala revoluce, odteď se měla celá země zapojit do budování hospodářsky prosperující země, lid měl bohatnout, třídní revoluci vystřídala revoluce konzumní.

Zpočátku psal Jü Chua experimentálně laděné povídky, jimiž reagoval na čerstvě prožitou Kulturní revoluci (česky v A2 9/2012 nebo v revue Souvislosti 1/2013). V 90. letech se jeho tvorba proměnila a začal psát realistické romány. I ty se dál věnují především životům lidí na venkově v době dramatických událostí 2. poloviny 20. století. Jedná se o romány Žít! (活着, 1993, česky 2014) a Dva liangy rýžového vína (许三观卖血记, 1995, česky 2007). Pozdější romány Den sedmý(第七天, 2013, česky 2016) i dvoudílná sága Bratři (兄弟, 2008, česky 2018) se pak věnují především tomu, jak životy lidí ovlivnily hospodářské a sociální reformy a nástup kapitalismu.

Tentokrát ovšem přichází s žánrem odlišným. Přichází se sbírkou esejí. Až do počátku 20. století patřila esej v rámci čínské literatury k takzvaným vysokým žánrům psaným klasickým jazykem a byla dominantním žánrem. I když její význam od počátku 20. století začal na úkor románu upadat, pro mnoho autorů zůstal tím nejosobnějším žánrem stojící mimo hlavní pozornost většinového čtenáře. Představuje prostor, kde je možné upřímně vyjádřit své pocity z aktuální politické, společenské, ekonomické situace nebo kde je možné si zavzpomínat. Mistry nesyžetové prózy různého typu byli například ještě ve 20. letech 20. století slavný spisovatel Lu Sün a jeho bratr Čou Cuo-žen. Zatímco Čou Cuo-žen psal eseje intelektuální a výrazně racionální, Lu Sünovy eseje typu zawen 杂文 (doslova rozličné, roztodivné texty) jsou velmi osobní, emocionální, ostře kritické, ironicky kousavé.

Dalo by se říci, že Jü Chua přistupuje k eseji podobně jako Lu Sün. V jeho pojetí se ale jedná do značné míry o jakési memoáry zarámované do deseti klíčových témat, která si autor vybral jako slova definující současnou Čínu, případně jeho život v ní. Od těchto deseti slov odvozuje příběhy ze života, fakta, která pak ve svých úvahách uvádí do širších souvislostí. Eseje Lid, Vůdce a Revoluce se zaměřují na politicko-historické pozadí, Rozdíly, Podhoubí, Napodobeniny a Švindly komentují současné socio-ekonomické dění a ve dvou nejosobnějších textech Čtení a Psaní se čtenář dozvídá o tom, kudy vedla cesta autora a jeho generace k literatuře a ke knihám.

Sbírka esejí Čína v deseti slovech vyšla v této podobě poprvé ve francouzštině v roce 2010 pod názvem La Chine en Dix Mots v nakladatelství Actes Sud, vydání v originální čínštině následovalo rok poté v tchajpejském nakladatelství Žitné pole, které vydalo například i Jen Lien-kcheovy Čtyři knihy a další díla, která se žádné nakladatelství pevninské, lidové Číny neodvážilo vydat. Proměny, které se s Čínou udály za poslední desetiletí, kdy se pevně chopil vlády nový vůdce Si Ťin-pching, tak sbírka už nezobrazuje, zato nám ukazuje, na co dnešní čínská společnost navazuje a z jakého společensko-historického podhoubí vyrůstá.

(z doslovu překladatelky Petry Martincové)

Detaily

Autor: Jü Chua

Překlad: Petra Martincová

Nakladatel: Verzone

Rok vydání: 2020

© Tu Pin

O autorovi

Nekompromisní zubař z malého městečka Chaj-jen nedaleko Šanghaje vstoupil do povědomí čtenářů počátkem osmdesátých let absurdními povídkami plnými reálného, ale nesmyslného násilí. Nejvíce jej proslavil román Žít!, o kterém když jej viděl zfilmován poprvé, udiveně prohlásil, že tohle ale on přece nenapsal.

Více