Bratři

Jü Chua

Naše cena

390 Kč

Běžná cena

449 Kč

Dostupnost na žádost

Pro čtenáře – jak ty neobeznámené se současnou čínskou literaturou, tak ty, kteří již předchozí díla Jü Chua četli – jsou Bratři jistě velkým překvapením. Autor nám předkládá dílo, které se vymyká rozsahem, tématy, žánrem i literárními prostředky. Jü Chua přirovnává Čínu k divadlu, kde se hrají dvě hry najednou – na jedné straně tragédie a na druhé komedie. Podobně je tomu i v Bratrech.

Těžko říct, co si vlastně o Bratrech myslet. Samozřejmě, čtenář si je může především bez zbytečného hloubání užít. Ale kdo se zajímá o Čínu a rád se o ni prostřednictvím četby beletrie dozvídá, hloubání se nevyhne. Takže jak vlastně Bratry chápat? Vychází z reality tak jako jeho předchozí romány? Nebo nám Jü Chua předkládá absurdní román, jak jsou o tom přesvědčeni mnozí literární kritikové? A nepřehání to už trochu? Kam na ty za vlasy přitažené historky chodí? A jsou vůbec za vlasy přitažené? 

Kam Bratry vůbec žánrově zařadit? Román je na první pohled především bláznivou karnevalovou všehochutí, míchanicí, v níž se závratnou rychlostí střídají pasáže komické s tragickými, realistické s absurdními, vulgární dialogy s hemmingwayovsky prostými a sentimentálně romantickými hovory mezi milenci, naturalisticky líčené násilí s dojemně láskyplnými výlevy bratrské lásky nebo synovské oddanosti. Děj přitom letí kolem nás jak splašený kůň. Od zoufale chudobného a osamělého dětství hlavních hrdinů během Kulturní revoluce, přes Teng Siao-pchingovy hospodářské reformy, nástup kapitalismu, čínský ekonomický zázrak, až do prvních let 21. století, kdy se milionář Plešoun topí v penězích, vysedává na zlaté toaletě a prochází profesionální přípravou na let do kosmu.

Pak je tu také celé breugelovské panoptikum směšných postaviček. V první řadě dva hlavní hrdinové - nevlastní bratři Plešoun Li a Sung Kang. Ti dva by snad nemohli být odlišnější. Plešoun Li – pobuda, taškář, šejdíř. V chaotické době hospodářských reforem, kde se vše bezohledně podřizuje vydělávání peněz, se cítí jak ryba ve vodě, stává se úspěšným, ač někdy kontroverzním podnikatelem a milionářem. Na druhou stranu je tu Sung Kang, skromný, poctivý, neprůbojný. Protlouká se jen stěží, přichází o zaměstnání v krachujícím státním podniku, stává se obětí hamižného a podvodného obchodníka a nakonec si v zoufalství lehá na koleje.  

A co ostatní? Dvojice nabubřelých místních intelektuálů, zmatený Zubák Jü nebo manipulátor Tulák Čou. Jsou to reálné postavy nebo karikatury? Mnozí z nich jednají tak směšně, že situace, do nichž se dostávají, se zdají být krajně nepravděpodobné. Pouliční prodej umělých krémů na zvětšení poprsí? Všečínská olympiáda panenských blan? Vybudování pěti hor odpadků přímo před hlavním vchodem okresního úřadu? Všechno to na první pohled působí tak nějak přehnaně. Ale i tady Jü Chua čerpá ze života bezprostředně kolem sebe. Ať už je to milionář Plešoun Li jako typicky čínský self-made man, vzešlý z chudobných poměrů a bez jakéhokoli formálního vzdělání, “šmejd“ Tulák Čou a jeho vzkvétající obchod s umělými panenskými blanami, nebo čínská posedlost soutěžemi krásy – o tom všem se lze na stránkách čínského tisku dočíst, pro to všechno lze najít reálnou předlohu. Ostatně nejen v Číně – takových šíbrů se v dobách revolucí vynořují po celém světě spousty a jsou také oblíbenými hrdiny satirických literárních děl. Nemusíme chodit daleko – podobným hrdinou je třeba čínský Opičí král nebo český dobrý voják Švejk. Všichni tak trochu geniální, tak trochu idioti. Každý z nich myslí hlavně na svůj vlastní prospěch, svým způsobem ignoruje pravidla, vysmívá se vládnoucí moci i její byrokracii. 

V této souvislosti přirovnává Jü Chua Čínu k divadlu, kde se hrají dvě hry najednou – na jedné straně tragédie a na druhé komedie. Podobně je tomu i v Bratrech.

Obě revoluce – kulturní i konzumní – k tragédii samy o sobě poskytují dostatek materiálu – vzpomeňme si na Sung Fan-pchinga brutálně zavražděného Rudými gardami, sebevraždu otce Vlasatce, samoúčelné řádění Rudých gard v domku hlavních hrdinů nebo věčně ztrápenou postavu Plešounovy matky. Ještě tragičtěji ale příběh vyznívá v kulisách všudypřítomných čumilů, drben a zevlounů, kteří se v Bratrech senzacechtivě srocují, jakmile se něco někde šustne – ke každičké hádce či rvačce na ulici, ke každému neštěstí; zvědavě nakukují do dveří a oken domů a události necitlivě komentují. Kniha je plná zevlounů a drben, kteří až na řídké výjimky nehnou prstem, aby pomohli. 

O tomto fenoménu psal už nejvýznamnější moderní čínský spisovatel ze začátku dvacátého století Lu Sün a považoval jej za typickou čínskou vlastnost a za jednu z příčin úpadku čínské civilizace. Dokonce se říká, že pohled na diváky tupě přihlížející popravě pro něj byl právě oním impulsem, kdy se místo studia medicíny rozhodl psát a léčit tak duši čínských lidí. Beztvaré stádo v kontrastu k trpícímu jedinci, tupost, lhostejnost, omezenost, pasivita Lu Süna trápila stejně jako autora Bratrů.  

Aby Jü Chua ukázal bláznivost a nesmyslnost Kulturní revoluce a pak i následného období nástupu tvrdého kapitalismu a konzumní revoluce, vypráví příběhy, které se západnímu čtenáři mohou zdát absurdní, přehnané, nereálné. Ale stačí sledovat zprávy z Číny a zjistíme, že bizarní realita leckdy předčí Jü Chuaovy Bratry nebo třeba i pozdější román Den sedmý (第七天, 2013, česky 2016). Boom hymenoplastiky, skandály se závadnými vakcínami, nebezpečnými léky či otráveným mlékem jsou v Číně na denním pořádku. A podobně jako čínský Internet ani Jü Chua nekritizuje vývoj ve své zemi ani společenské jevy s ním spojené otevřeně, ale prostřednictvím nadsázky, karikatury, parodie. Nikde není na rovinu řečeno, jak směšní jsou okresní funkcionáři a jak nabubřelé a manipulativní jejich vyjadřování. Nebo jak pokrytečtí jsou obyvatelé města Liou. Ale popis boje o luxusní japonské obleky z druhé ruky nebo papírování kolem Plešounova jmenování do funkce a pak zase zproštění z funkce jsou dostatečně výmluvné.  

V jednom rozhovoru se svým překladatelem do angličtiny Allanem Barrem Jü Chua řekl: „Já jsem prostě realistický autor. A pokud jsou snad některé mé příběhy absurdní, je to proto, že realita kolem mě je taková. Já žil vždycky v absurdním světě: Kulturní revoluce byla absurdní a dnešní Čína je ještě absurdnější. Když nepřetržitě žijete v absurditě, snadno si to přestanete uvědomovat. A tak, ačkoli se některé události v Bratrech mohou zdát přitažené za vlasy, ve zprávách slyšíme často věci ještě mnohem podivnější.“ Proto se i Bratři mohou zdát jako něco podivného, ale jak říká slavný anglický komik Sacha Baron Cohen: „Satira je tím snazší, čím absurdnější je svět kolem.“

z doslovu Petry Martincové

A pak se stal zázrak – v polštáři byl pytlík se zbylými karamelkami Bílý králík. Kluky zaplavila radost. Už přece dávno prohledali celý dům, prošmejdili všechny šuplíky i prádelník, vlezli pod postele, jejich těla tam vymetla všechen prach, až se z toho dusili, ale Bílý králík nikde. No, bylo to vážně jako hledání jehly v kupce sena. A když už to vzdávali, helemese, Bílý králík se objevil v povlaku na polštář. Jako hladoví psi se s jásotem na karamelky vrhli. Vysypali je všechny na postel a Plešounek si nacpal do pusy tři najednou. Sung Kang ho následoval a nacpal si do pusy aspoň dvě. Se smíchem a velkou chutí je přežvykovali; tentokrát je ani nenapadlo, aby se zdržovali olizováním, cucáním a tak, vždyť karamelek měli ještě tolik! Nacpali si pusy tou vynikající sladkou krémovou chutí, pak ji nechali sklouznout dovnitř a vystříknout nosními dírkami. Kluci na posezení zblajzli sedmatřicet bonbónů. Zbyly čtyři. Sung Kang se najednou strachy rozplakal. Až tohle zjistí rodiče! Jak tak vzlykal, i Plešounek dostal strach. Ale stejně ho to nezastavilo.

A i ty čtyři zbývající bonbóny si nacpal do pusy. Sung Kang na něj s vykulenýma očima zíral.

„Copak ty se nebojíš?“ vzlykal nahlas.

Plešounek nejdřív dožvýkal, utřel si pusu a řekl: „Jo, teď už se taky bojím.“

Detaily

Autor: Jü Chua

Překlad: Petra Martincová

Nakladatel: Verzone

Rok vydání: 2018

Formát: 720 stran, vázaná

ISBN 978-80-87971-29-1

Doporučená maloobchodní cena: 449,- Kč

© Tu Pin

O autorovi

Nekompromisní zubař z malého městečka Chaj-jen nedaleko Šanghaje vstoupil do povědomí čtenářů počátkem osmdesátých let absurdními povídkami plnými reálného, ale nesmyslného násilí. Nejvíce jej proslavil román Žít!, o kterém když jej viděl zfilmován poprvé, udiveně prohlásil, že tohle ale on přece nenapsal.

Více