Jü Chua

© Tu Pin

Nekompromisní zubař z malého městečka Chaj-jen nedaleko Šanghaje vstoupil do povědomí čtenářů počátkem osmdesátých let absurdními povídkami plnými reálného, ale nesmyslného násilí. Nejvíce jej proslavil román Žít!, o kterém když jej viděl zfilmován poprvé, udiveně prohlásil, že tohle ale on přece nenapsal.

Jü Chua (余华 nar. 1960) začal psát na počátku osmdesátých let v reakci na čerstvě prožitou Kulturní revoluci (1966–1976). Kritika jej okamžitě zařadila do nové vlny avantgardních autorů, podobně jako halucinačního realistu Mo Jena, surrealistku Cchan Süe, vypravěče temných zákoutí lidské duše Su Tchunga nebo intelektuála Ke Feje. Stejně jako oni se i Jü Chua ve svých raných povídkách (česky v A2 9/2012 nebo v revue Souvislosti 1/2013) vypořádává s dramatickými událostmi posledního desetiletí experimentálními technikami, např. volným prolínáním časů, míst, postav, a zájmem o témata za hranicí běžné reality.

V devadesátých letech nastala v jeho psaní změna. V románech Žít! (活着, 1993, česky 2014) a Dva liangy rýžového vína (许三观卖血记, 1995, česky 2007) se Jü Chua nadále věnuje tématu obyčejného lidského života na pozadí dramatických událostí druhé poloviny dvacátého století, přistupuje k nim však novým, přímočarým způsobem. Jeho hrdinové jsou realisticky vykreslené postavy, které mají mezi sebou psychologicky propracované vztahy. Příběhy se odehrávají na venkově, víceméně v kruhu rodinném, autor klade důraz na obdivuhodnou schopnost jedince přežít všechno navzdory tlaku vnějšího světa.

Následovalo dlouhé období, kdy se Jü Chua literárně odmlčel. Cestoval, přednášel, psal eseje, několik měsíců žil a přednášel v USA. Pak přišlo nové období, nová témata, nový styl psaní. Vyšel dosud zdaleka nejrozsáhlejší, dvoudílný román Bratři (兄弟, 2005, 2006). Jak sám Jü Chua říká: „Mění se moje země, proto se neustále mění i moje psaní.“ To můžeme vztáhnout jak celkově na jeho literární dílo, tak i na téměř šestisetstránkové Bratry.